Pepa Nos, ...nejen zpěvník, Baroko & Fox, 1995

(str. 22) Narodil jsem se v šumperské nemocnici z neděle na pondělí (z 15. na 16. května 1949) a podle slov mé mámy jsem ihned pomočil porodníkovi knihu, kterou měl na stole pro pokládání novorozeňat.
Žák: Jaký to má hluboký smysl?
Učitel: Veškeré znalosti se musí nakonec odložit. Jinak nedosáhneš osvobození.
Maje asi 11 měsíců pokusil jsem se přelézt drátěný, 2 metry vysoký plot, který mě dělil od svobody, jež pro mě v té době začínala u potoka za domem. Jsa tříletým, oblékl jsem si hadr, jenž máma používala na umývání podlah, a vydal jsem se v průvodu důstojně oslavovat 1.máj. V té době jsem také žil plný duchovní život. Naproti domu byl kostel - můj druhý domov. Farář byl můj nejlepší kámoš, dělal jsem mu ministranta. Jednou jsem se s rodiči octnul na hřbitově před hrobkou biskupa, která měla pro mě nepochopitelně velké rozměry. I zeptal jsem se mámy dětsky nezáludně: Mámo, tady umřela kráva? Pamatuji si, že mi tehdy neodpověděla. Jen mě odvedla stranou, protože jsem způsobil nedůstojné veselí přítomných řádových sester.
Žák: Mohou se dospělí učit od dětí?
Učitel: Pokud tak nebudou činit, nezmoudří, nýbrž zdětinští.

kresba: Pepa Nos

(str. 27) V 15 letech jsem si vlastní prací našetřil na kytaru. Vzal jsem tedy oněch 250 peněz, sedl na kolo s přehazovačkou a jel přes Ramzovské sedlo do Šumperka koupit si svou první kytaru. Byla krásná, byla milá, byla rovná - zkrátka fajn. Při zpáteční cestě jsem se zastavil, vyškrábal se na louku kousek od silnice a dlouho jsem se s ní miloval. Pak jsem si ji opět přivázal krkem nahoru k zádům a pokračoval v namáhavé cestě přes hory a doly. Doma jsem stavíval kolo za prádelními šňůrami, u kůlny na dřevo. Po celodenní dřině, 140ti kilometrech, v posvátném rozpoložení z vlastnictví první krásné, umělou hmotou vykládané kytary, jsem sundal nohu z pedálu, abych mohl kolo opřít o kůlnu. Cosi mi na zádech dřevěně zapraštělo a když jsem kolo opřel a odvázal kytaru v plátěném obalu od zad, zjistil jsem, že má má láska, má k zbláznění milovaná kytara, zakroucený krk. Málem mě to zabilo.

kresba: Pepa Nos