Country-folkové mafie si mastí kapsy, tvrdí Pepa Nos

Svérázný zpěvák pořádá zítra ve Vlčkové na Moravě festival Nosova Koliba

Pepa Nos (na snímku), zpěvák, ale i básník, jogín a buřič, který se proslavil písní Země je kulatá a jemuž svého času zakázala StB živit se zpíváním, vydal zatím pět alb a v tomto měsíci by mělo vyjít další - Rok 2000. V poslední době často vystupuje s bratrem Karla Kryla Janem a občas také se svou dcerou Lucií. Vymyslel si také dva hudební minifestivaly: kutnohorské Létavítání a Nosova Koliba, která se koná zítra od 18 hodin ve Vlčkové na Moravě.

* Proč pořádáte dva festivaly, ač se zdá, že nejste právě organizačně nadán?

Country-folkové mafie, zaměřené především na maštění vlastních kapes, pořádají jiné festivaly, masové a povrchní. A to je pro mě nepřijatelné. Proto jsem začal dělat festivaly sám - na příští léto chystám dokonce už třetí. Bude v Novém Jičíně a nazývá se Krylonoce. Přikládám Karlovi Krylovi obrovský dějinný význam. Spolu s jeho bratrem, básníkem a zpěvákem Janem Krylem chci festival zaměřit na morálku a věci duchovní. Přestože nejsem kdovíjaký organizátor, uvědomil jsem si, že nebudu-li sám pomáhat původní a originální kultuře, tak ti, kterým říkám mafiáni, jí nedají přednost nikdy.

* Co nabídne posluchačům Nosova Koliba?

Místní lidé si ve vesničce Vlčková, která je 15 km od Zlína směrem na Lukov, vybudovali sami s citem pro přírodu a kulturu rekreační areál v prostředí přírodního koupaliště. Už jsem tam měl i divadlo, letos zvu básníky: J. E. Friče z nakladatelství Vetus via, které vydává kvalitní věci, Demla a Floriana, Alenu Vránovou a Pavla Herota. Bude tu i Jan Kryl, který je především básníkem a pak také zpěvákem, zpívat budu já i má dcera Lucie, skupiny Ahamay z Prostějova, Second Band - slovácký folk-rock z Uherského Brodu či Bílá vrána z Otrokovic. Vstupenky stojí pouze 40 korun, pro děti 20 - pomáhají nám sponzoři.

* Moravské kapely zvete proto, že jste sám z Moravy?

Zvu je, protože jsou zblízka. Okolní kapely už si zvykly, že si tu zahrají pro radost, že to není kšeft. Dalo by se to nazvat i psychoterapií.

* Jste jogín, říkáte, že vám nejde o peníze - to se ale neslučuje se showbusinessem, do něhož jste přece také zapojen. Dokážete sám žít podle svých láskyplných principů?

Musím myslet na peníze, mámli zaplatit činži a dceřino studium. Ale nemyslím na ně kvůli tomu, abych si zajistil tři obědy denně. Člověk může k něčemu dobrému alespoň směřovat. Vypadám jako »děsně zlej a nebezpečnej«, protože vím, že láska není jenom hladivá, ale je taky někdy přísná, s bičem v ruce.

* Aplikujete to i na sebe? A jak vlastně?

Samozřejmě. Zakousnu se, a kdyby mě zabili, musím něco udělat - zatímco někteří lidé dávají přednost ústupkům, loajalitě. Tak to bylo třeba za bolševika.

* A dnes?

Nejdu na ruku těm, kteří by se mnou chtěli manipulovat, kteří by mě třeba chtěli dostat do role komika, moderního baviče, i když by mi to vyneslo víc peněz. Už víckrát za mnou přišli z různých firem, že je nezajímá, co teď dělám, ale že bych se jim hodil jako bavič. Vysvětlil jsem jim, že mám i své melancholické a smutné okamžiky a o nich taky zpívám, a jestli nemám moc peněz, je mi to jedno. Vyjadřuji to, co cítím a o čem vím, že to prožívají iostatní. Lidé nejsou ponořeni jen do nanicovatých stavů zábavy z Novy! Jednou se jim to musí přejíst a musí dojít zase k základním hodnotám.

EVA JENÍKOVÁ